Nejzásadnější záležitost, která se v oblasti digitalizaci přes léto odehrála, je bez pochyby schválení návrhu zákona, kterým se zřídí Digitální a informační agentura (zkratkou "DIA") jako nový ústřední orgán státní správy dle kompetenčního zákona.

Tento nový ústřední správní úřad poslouží jako centrum digitálních agend, z kterého se bude dle dobrých zkušeností od nás i ze zahraničí moci efektivněji řídit digitalizační snahy veřejné správy. DIA bude moci mimo jiné podobně jako ministerstva vydávat podzákonné právní předpisy ve formě vyhlášky. Nejedná se tedy o jen o nějaký informační systém nebo přejmenování, ale o reálnou a přínosnou institucionální změnu.

Stručně k historii:
Před 13 lety, těsně před zrušením Ministerstva informatiky (zkratkou "MI"), byly spuštěny klíčové projekty: Základní registry, Czechpoint a datové schránky. Projekty na svou dobu velmi revoluční. Technicky spíše podprůměrné, avšak doba ještě nepřála moderním IT postupům.
Po zrušení MI byla v letech 2007-2022 digitalizace agendou Ministerstva vnitra ČR, kde se snahy digitalizovat ČR posunovaly stěží (s výjimkami: Portálu občanu, koncepcí eGovernmentu, digitální ústavě a designsystem.gov.cz). Je evidentní, že některé digitální agendy potřebují za tu dobu významnou obměnu HW i SW. Významný posun
Největší problémem současného stavu je:
1) špatná spolupráce resortů, kterýžto stav se často označuje jako tzv. "resortismus",
2) nejednotná identita orgánů veřejné moci ČR a s tím související roztříštěnost služeb,
3) uživatelská přívětivost a UI služeb státu na velmi nízké úrovni ,
4) navzdory dynamickému vývoji v soukromém sektoru, jsou veřejné instituce neschopné se přizpůsobit moderním postupům,
5) přepjatá opatrnost pramenící ze strachu z neúspěchu, přitom však neúspěch a špatné pokusy pomáhají se z chyb poučit,
6) předražení jednotlivých projektů, které by se v soukromém sektoru daly služby a produkty stejné kvality pořídit mnohem levněji a efektivněji

Chceme proto veřejnou správu, která je:
a) stát pro občana, ne naopak
b) důvěřující i důvěryhodná
c) moderně a daty řízená
d) motivující k inovacím a efektivitě
e) efektivní, automatizovaná
f) agilní a akceschopná
g) jednoduše proklientská

Výše zmíněných nedostatků a problémů při digitalizačních snahách je větší množství, než je schopen jeden člověk s drobným týmem z měsíce na měsíc všechny kapacitně zvládnout či odstranit. Navíc se o potřebě změny v kuloárech hovoří již dlouho. Z těchto důvodu jsme poslední půlrok vypracovali návrh systémové změny. Tato změna, která se inspirovala Dánskem, Velkou Británií či Izraelem v červenci prošla meziresortním připomínkovým řízením, v srpnu byla schválena vládou a v září prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Zhmotněna je v sněmovním tisku 287 (samotný materiál a důvodová zpráva; RIA). Do projektu je zapojeno 80 lidí z různých resortů.

Hlavní změny lze zmínit:
1) vyčlěnění Správy základních registrů a 2 odborů MVČR do samostatné instituce - Digitální a informační agentury (DIA)
2) DIA je ústředním orgánem státní správy
3) DIA má vlastní rozpočet
4) DIA má ve správě zákony týkající se digitalizace
5) DIA je samostatným připomínkovým místem v meziresortním připomínkovém řízení
6) OHA v rámci DIA má širší kompetence - posuzuje projekty z hlediska ekonomického, z hlediska uživatelské přívětivosti, práce s daty atd.
7) DIA převezme informační systémy, které jsou sdíleny napříč veřejnou správou: základní registry, Czechpoint, Portál občana a další. Některé ne hned.

DIA převezme úkoly plynoucí ze zákona o právu na digitální služby a z programového prohlášení vlády v oblasti digitalizace. Zároveň vidíme jasnou linii odpovědnosti. Politickou odpovědnost nese vždy ministr jakožto člen vlády. Ten představí svoji vizi. Na té se shodne s ředitelem DIA, který na ní začne pracovat. Ministr určuje kurz, kterým ředitel DIA kormidluje svůj úřad. Z mých zkušeností je taková shoda výrazně častější. Pokud neshodnou, ministr má právo vládě předložit jméno nového ředitele, který bude jeho vizi sdílet. Už však nemůže vyměnit řadové úředníky a zaměstnance DIA (např. ty, kteří vydávají odborná stanoviska OHA). Ředitel samozřejmě bude vybrán v otevřeném výběrovém řízení. To mi přijde jako vyvážený přístup mezi politickou odpovědností a dlouhodobou stabilitou. Jen tak se lze vyhnout neřízenému chaosu, jaký jsme v mnoha případech mohli vidět v COVIDové krizi.

Bude to stačit?
Samozřejmě tato změna sama o sobě nestačí. Jak by řekli matematici, jedná se o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Víceméně základní kameny jsou rozloženy dobře, ale chyběla organizovaná síla, která by dotahovala projekty do použitelné podoby. Teď máme robustní legislativní základy, základní informační systémy, ale čeká nás:

a) generační obměna centrálních sdílených informačních systémů,
b) oprava legislativních překážek v resortně specifických zákonech,
c) spolupráce s resorty na navrhnutí digital born řešení pro jejich procesy,
d) přinesení nové agilnější kultury dovnitř veřejné správy,
e) jednotné UX a brand služeb,
f) centrální callcentrum, které pomůže klientům.

Pokud chceme změny, nesmíme se změn bát.

Podrobnější, ale zároveň pořád stručný přehled stěžejních tezí transformačního projektu je k dispozici v článku Ondřeje Profanta pod tímto odkazem: https://www.profant.eu/2022/dia.html?fbclid=IwAR1fIiUsLu4FYbq61NF1LGxDKoWXQ8vga2k4eOwBH-9tnhvFtWKZ_VNN_NU

Během července, srpna a září proběhlo za koordinace kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci na Úřadu vlády ČR a na úrovni Národního marketingového týmu poměrně velké množství pracovních schůzí (bilaterálních s konkrétními resorty i společných) k tématu jednotných domén ústředních orgánů státní správy, jednotné vizuální identity ČR a implementace jednotného vizuálního stylu ústředních státní správy.

Díky dobré koordinaci s klíčovými subjekty panovala na těchto pracovních schůzích shoda na předjednaném návrhu usnesení vlády, který by po případném schválení vládou mohl být prvním krokem a zároveň účinným politickým nástrojem k prosazení záměru jednotných domén státních institucí a jednotné vizuální identity České republiky.

Návrhu usnesení vlády společně s vysvětlujícími přílohami, který by rovnou uložil úkol vypracování harmonogramu migraci domén ústředních správních úřadů v první vlně na jednotnou doménu *.gov.cz, vstoupí do konce měsíce září do prodlouženého meziresortního připomínkového řízení (15 pracovních dní), v kterém se budou moci všechny resorty k návrhu usnesení vlády znovu formálně vyjádřit.

Stručně k odůvodnění záměru a zmíněného postupu:
1) Všechny dosavadní pokusy neúspěšné, více než 20 let neuspokojivý stav, vždy chyběl politický nástroj (schválené usnesení vlády).
2) Mnoho členských států NATO a EU má již implementované jednotné domény gov. i jednotný visuál.
3) Zvýšila by se UX, UI, kybernetická bezpečnost, přehlednost, transparentnost, důvěryhodnost internetových stránek a mobilních aplikací a propagace ČR v zahraničí.
4) Projekt bude mít dlouhodobě příznivý vliv na státní rozpočet (dnes si každý úřad soutěží a vytváří různé styly nekoordinovaně sám, nejsou šablony, vzory nebo logomanuály).
5) Návaznost na programové prohlášení vlády a na programovou část koaliční smlouvy.

Proč jednotná doména *.gov.cz?
a) Standard NATO a některých zemí EU + mezinárodně srozumitelné a vžité
b) Podpora v rámci bezpečnostních složek ČR
c) Už řada úřadů a ad hoc webů implementovalo (Portál občana, Covid portál, ÚPV, SZPI)
d) gov.cz vlastní stát již (nemusí nic kupovat, finančně nízkonákladové)
e) Nic lepšího není a o *.gov.cz se hovoří již 20 let

Rozsah?
a. V první vlně pouze na ústřední orgány státní správy
b. V dalších vlnách jsme otevřeni dalším státním institucím (Parlament, ČNB, NKÚ, bezpečnostní složky, soudy, státní zastupitelství …(…) a nakonec případně i samospráva)
c. V dalších vlnách jsme otevřeni i případně dalším digitálním produktům (vizitky, emailové podpisy, hlavičky dokumentů, reprezentační dresy atp.)

Kdo je zapojen (a kdo bude spolupracovat s ÚV ČR – DIG, MMR a MV)?
I. Členové Národního marketingového týmu (kterému nyní předsedá Czech Tourism, který je podřízenou organizací MMR)
II. Členové Komise pro jednotnou prezentaci ČR v zahraničí
III. MV, NÚKIB (zejména kvůli *.gov.cz)
IV. A dále pak MZV, MPO, MMR, ÚV ČR, MPSV, MF, Czech Tourism, CzechTrade (kvůli JVS)

Věříme, že materiál půjde hladce meziresortním připomínkovém řízení a vláda oba záměry schválí.
Případný úspěch by mohl být pro občany České republiky velmi viditelný. Bude tak mimo jiné vhodné, když se celá záležitost po více než 20 letech posune konečně vpřed a vláda bude moci sebevědomě představit konkrétní případ svého úspěchu a hmatatelného, viditelného výsledku.

Během léta přibyly v elektronické knihovně právních předpisů některé zajímavé materiály z hlediska digitalizace. Dovolujeme si zároveň aktualizovat osud některých připomínkovaných materiálů, které se objevily v minulém Newsletteru, mezitím totiž některé materiály pokročily v legislativním procesu.

1. Změna zákona o elektronických komunikacích
a) Osobou se zvláštními potřebami by měla být i osoba pobírající přídavek na dítě
b) princip "only once", úřady by neměly chtít po občanech dvakrát nebo víckrát ty samé informace
c) a další technicistní připomínky

2. Zákon o správě voleb, změna Ústavy ČR a změna ostatních volebních zákonů
Přijetí zcela nového zákona o správě voleb, který sjednotí všechnu právní úpravu dosavadní správy všech druhů voleb do klíčových ústavních orgánů České republiky, představuje poměrné zásadní změnu.
Připomínek jsme uplatnily zhruba 20 připomínek. Mezi ty nejzásadnější, které byly akceptovány, patří:
a) vyšší míra otevřených dat
b) vhodnější úprava LOSOVÁNÍ předsedů volebních komisí
c) možnost hlasování v předstihu bude delší
d) lepší transparentnější mechanismus při předávání výsledků hlasování
Nebyly akceptovány připomínky ohledně:
a) zrušení 2. kolo voleb do Senátu
b) úplné a férové kodifikace volebních zákonů, nebo alespoň zrušení těch téměř zničených zákonů
c) myšlenky blockchainu a úplné digitální formy hlasování se vzaly pouze na vědomí

3. Zákon o ochraně oznamovatelů
Směrnice Evropské unie neumožňuje se odchýlit od jejího znění v neprospěch oznamovatele. Naše připomínka k vymezení hranic nebo alespoň časovému omezení ochrany oznamovatele před odvetnými opatřeními tak nebyla akceptována. Míru ochrany oznamovatelů v takto nastaveném mechanismu "bonzování" zaměstnanců na své spolupracovníky a zaměstnavatele a jejich nahlašování v informačních systémech považujeme za nepřiměřenou.

4. a 5. Milostivé léto II. a změna lustračního zákona
Zde jsme uplatnili naši tradiční připomínku k vhodnější formě podávání žádosti, aby se značně zvýšila uživatelská přívětivost občanů.

6. Vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí
Nejsme spokojeni s podobou tohoto materiálu, ale udělali jsme maximum, aby se alespoň částečně upravil.
a) Nebyla akceptována naše původní připomínka ohledně změny formy takto důležité právní úpravy na zákon (takto důležité záležitost tedy je upravena na podzákonné úrovni)
b) Nebyla akceptována připomínka ohledně zrušení rozsahu výjimek z tohoto zveřejňování (a k podstatnému rozšíření soudních rozhodnutí, které mají být zveřejňovány),
c) Nebyla akceptována ani naše připomínky k pseudonymizaci orgánů veřejné moci
Mnoho soudních rozhodnutí (zejména trestních) tak zřejmě nebude dále zveřejňováno - argumentace Ministerstva spravedlnosti je taková, že by se prý musely zvyšovat kapacity soudů, což není možné.
d) naše ostatní připomínky byly přijaty jen částečně.

Připomínky RT informatiky k budoucím materiálům dostupných ve veřejné části eKLEPu jsou nadále vítány.