V posledních týdnech je živo okolo ministerstva zahraničních věcí. Intenzivně se o ni zajímal Jan Lipavský, a položil v tomto ohledu hned několik dotazů ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi. Ihned po oznámení, že se Adam Vojtěch opět stane ministrem zdravotnictví, odeslal interpelaci ohledně toho, jak hodlá dále postupovat v obsazování velvyslaneckého postu ve Finsku.
Druhá interpelace, kterou ministru Kulhánkovi zaslal, se týkala politického náměstka Pavla Jaroše, jehož působení na ministerstvu je kvůli jeho skandálům naprosto nepřijatelné.

V návaznosti na jeho působení Jan Lipavský také na ministerstvo poslal žádost o informace, stejně jako ohledně vazeb ministerstva a Štefana Füleho dostupné zde.

Maďarský parlament schválil zákon, který mimo jiné zakazuje zobrazování a propagaci homosexuality. Tento zákaz je nejen dalším omezení svobody slova a svobody médií v Maďarsku, ale také další útok na LGBT+ komunitu. Problematikou se za Piráty zabývá poslanec František Kopřiva.

"Právě mladí LGBT+ lidé potřebují podporu a informace, které jsou důležité pro jejich sebepřijetí a duševní vývoj. Osvěta a vyvážené informování o odlišnostech, které maďarský premiér Viktor Obrán manipulativně označuje za propagaci, jsou důležité pro vzájemné porozumění a odbourávání předsudků. Takovéto popírání reality ve svém důsledku uškodí nejen sexuálním menšinám, ale celé společnosti. Jsem přesvědčený, že na školách by se mělo hovořit o tom, že součástí společnosti jsou i lidé chudí, hendikepovaní nebo právě sexuální menšiny, nikoliv tyto skupiny obyvatel vytěsňovat z povědomí, což vede v praxi k jejich stigmatizaci a faktickému vyloučení ze společnosti," komentoval Kopřiva.

Evropská unie sbírá do prázdnin od všech občanů návrhy na své směřování. Europoslankyně Markéta Gregorová založila české fórum. Konference vrcholí závěrečnou zprávou za rok a půl, tedy v čase českého předsednictví.

Symbolicky v Den Evropy, 9. května, zahájila Evropská unie tzv. Konferenci o budoucnosti Evropy. Během následujících 18 měsíců chce EU získat a zpracovat podněty od občanů ke svému středně a dlouhodobému směřování, od konkrétních opatření a časem možná až po úpravy stávajících smluv.

Návrhy od všech občanů sbírá EU prostřednictvím online platformy futureu.europa.eu/. Přispět může kdokoliv. Nejlépe v angličtině, kvůli srozumitelnosti pro další účastníky. Zabývat se ale Evropská unie bude hlavně návrhy, které na platformě získají podporu dalších účastníků. Naopak redakce platformy vyřadí návrhy, které označí jako duplicitní.

„Je to historický experiment, který velmi konvenuje pirátskému pojetí demokratických mechanismů. Zároveň je to jedinečná možnost pro všechny, kdo mají – mnohdy oprávněný – pocit, že Brusel jedná bez nich,“ podotýká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která hned první den založila veřejné fórum , na které může každý psát svoje připomínky a nápady.

Na začátku května stále rezonovala kauza Jana Hamáčka, který si podle dostupných fakt pravděpodobně vymyslel příběh o své plánované cestě do Moskvy jakožto kamufláži. Ke kauze se v několika médiích vyjadřoval Jan Lipavský.

Plánovaná cesta zastupujícího ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka do Moskvy vyvolala spoustu pochybností, nejen v diplomatických a zahraničních kruzích, ale také v Poslanecké sněmovně. Jan Lipavský Hamáčkovu cestu tvrdě kritizoval na plénu sněmovny, když vyzdvihl, že cestu vicepremiér plánoval v době, kdy ostatní státy vyjadřují solidaritu Ukrajině. V tu samou chvíli se chystáme na státní návštěvu Moskvy, a to navíc v momentě, kdy ministři zahraničí EU měli na svém jednání řešit mimo jiné problematiku Ukrajiny. Problematické bylo i složení delegace, kdy Hamáčka měl doprovázet extremistický politik a bývalý předseda Slovenské Národní rady Andrej Danko.

Poté, co po několika dnech ovládla veřejný prostor kauza vrbětického výbuchu, změnil Jan Hamáček svoji verzi příběhu s tím, že šlo o zastírací manévr a do Moskvy jet vůbec neměl v plánu. Jan Lipavský jako místopředseda výboru pro obranu navrhl, aby Jan Hamáček vysvětlil své počínání ohledně plánované cesty do Moskvy, protože panují výrazné nesrovnalosti v prohlášeních premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra Hamáčka, kdy premiér naprosto popřel verzi Jana Hamáčka. Výbor pro obranu však Lipavského návrh nepřijal.

“Na výboru pro obranu nezazněly žádné informace, které by mě přesvědčily o tom, že Hamáčkova cesta do Moskvy byla zastírací manévr. V každém případě Jan Hamáček jako člen vlády naprosto ztratil důvěryhodnost- buď vodil za nos vysoké představitele cizího státu nebo lhal vlastním občanům.”

Cestování po Evropě bude od 1. července jednodušší. Europoslanci schválili evropský digitální certifikát, neboli covid pas, který zavádí jednotnou formu prokazování o bezinfekčnosti na hranicích. Do konečného návrhu nařízení se podařilo pirátským europoslancům prosadit řadu priorit, které mají omezit diskriminaci a ochránit osobní data občanů.

„Jsem rád, že má nakonec každý občan právo jak na papírovou tak digitální verzi certifikátu. Podařilo se nám také prosadit, že nebude nikdo diskriminovaný na základě typu certifikátu. Není tedy možné, aby stát nevpustil například člověka s negativním testem, který ještě neměl možnost se naočkovat,“ říká místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Ten prosazoval také zdarma testy na covid-19, do kompromisního návrhu se ale nakonec dostala alespoň kompenzace ze strany Komise ve výši 100 milionů EUR, které mají ceny testů výrazně snížit.

Teď už je míč na straně členských zemí, které musí nařízení schválit v Radě a do 1. července implementovat evropské nařízení. S předloženou vládní verzí návrhu ale není spokojený pirátský poslanec Ondřej Profant.

„Vládní návrh zákona nemá naši podporu. Evropský covid certifikát je standardizovaná forma velmi omezeného výpisu ze zdravotní dokumentace. Standardizaci vítáme. Vládní předklad novely zákona však bez odůvodnění rozšiřuje množství informací v informačním systému o infekčních nemocech,“ vysvětluje poslanec

Po několikaletém vyšetřování vyšlo najevo, že výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích byly pravděpodobně dílem agentů ruské tajné služby GRU. České tajné služby a policie předvedly skvělou práci a prvotní reakce vlády - vyhoštění 18 agentů - byla zcela přiměřená. Piráti bez odkladu požadovali projednání kauzy na příslušných výborech, což se také stalo. Celou kauza také komentovali v médiích.

“Akce ruských tajných služeb je naprosto nepřijatelná. O život při ní přišli dva naši spoluobčané, nevinní civilisté. První vládní reakce byla přiměřená, je ale třeba podniknout další kroky. Ať už směrem k požadování omluvy za civilní oběti armádní akce, nebo náhradu miliardových škod.”

Po reakci Ruska, které vyhostilo disproporčně více českých diplomatů z ambasády v Moskvě, nový ministr zahraničí Kulhánek rozhodl nastavit na obou diplomatických zastoupení paritu, tedy stejný počet zástupců. Stalo se tak sice po jednodenní prodlevě způsobené ultimátem, kdy česká strana požadovala možnost návratu Čechů z moskevské ambasády, nicméně Česko si udrželo tvář.
Nejproblematičtější reakci měl bezpochyby prezident Miloš Zeman, který po více než týdenním mlčení přinesl do debaty zásadní nejistotu a zásadně pomohl Ruské federaci v relativizaci celé kauzy. Jan Lipavský projev prezidenta komentoval v několika relacích.

“Vnímám to tak, že si prezident republiky vzal týden oddech, aby našel nejasná nějaká místa celého případu, překroutil je a vyráběl takto materiál pro dezinformační weby. Mohli jsme opět sledovat jasnou prezidentovu tendenci pomáhat Ruské federaci a podkopávat tak integritu českých institucí, ať už vlády nebo BIS,” říká Lipavský.

Zatím nejostřejší kritiku střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše většina europoslanců schválila přijatou rezolucí. V ní Evropský parlament vyzývá Babiše k odstoupení a vrácení všech neoprávněně vyplacených dotací. Usnesení má zabránit tomu, aby se něco podobného v budoucnosti opakovalo jak v Česku, tak kdekoliv v Evropě.

„Rezoluce také vyzývá k prošetření stavu právního státu v Česku s ohledem na střet zájmů a ovládnutí médií jako základních demokratických pojistek Babišem. Česku tak bude jen kvůli premiérově hamižnosti hrozit, že přijde o evropské peníze a hlavně zbytky důvěry. Evropský parlament bude také žádat o audit všech vyplácených zemědělských dotací i potenciálních zneužití státní pomoci. Jde o velmi komplexní rezoluci, která předestírá jasné kroky co se má stát dál a jaké možnosti Andrej Babiš vlastně má. Není jich mnoho“, vysvětluje Peksa.

Komentář Mikuláše Peksy.

V průběhu dubna představila Evropská komise návrh nařízení týkající se umělé inteligence. Její využití nabízí pro společnosti spousty benefitů, na druhou stranu s sebou nese i mnohá rizika, takže regulace je na místě. Analýzu návrhu a jeho čtyři hlavní nedostatky jsem shrnul v článku na svém webu. Mezi hlavní nedostatky patří systémy rozpoznání tváří, které dnes využívají i české obchody či letiště Václava Havla.

Tyto technologie nařízení se omezuje, ale bohužel přímo nezakazuje. Za určitých okolností je použití státními orgány povoleno. K volání po zákazu této technologie se v průběhu června přidaly také organizace pro digitální práva a ochranu spotřebitele, kdy v otevřeném dopise 170 signatářů z 55 zemích tvrdí, že používání technologií, jako je rozpoznávání obličeje, na veřejných místech je v rozporu s lidskými právy a občanskými svobodami. A já s nimi souhlasím, šmírování na veřejnosti je neospravedlnitelné v každé podobě.

Blogový příspěvek Marcela Kolaji.

Během květnového projednávání Národního plánu obnovy, který rozhodne o investování částky 200 miliard korun do rozvoje české ekonomiky, odmítli poslanci vládního hnutí ANO návrhy usnesení Pirátů, jejichž cílem je záruka transparentního a férového proplácení dotací. Návrhy pirátského poslance Františka Kopřivy, aby se při vyhodnocování žádostí o dotace zohledňovala udržitelnost projektů a aby v IT byla upřednostňována řešení s otevřeným zdrojovým kódem, vycházejí z požadavků Pirátů, jejichž cílem je minimalizovat rizika korupce. Ta je v souvislosti se současnou českou vládou, dotacemi a střetem zájmů premiéra Andreje Babiše celoevropsky diskutovaným tématem.

„Vzhledem ke špatným zkušenostem s čerpáním z evropských fondů jsme vyzvali vládu, aby zajistila transparentní a férové rozdělování těchto peněz a aby vytvořila pro firmy a samosprávy přívětivý systém pro žádosti o dotace. Protože dlouhodobě prosazujeme zásadu, že software financovaný z veřejných zdrojů má mít otevřený kód, žádali jsme, aby princip “veřejné peníze, veřejný kód” vláda upřednostňovala v IT zakázkách. Tento princip posiluje veřejnou kontrolu, zvyšuje bezpečnost a chrání před nezdravou závislostí státních institucí na jednom dodavateli. Bohužel vládní hnutí ANO naše výzvy ignoruje a nemá zájem zefektivnit čerpání evropských fondů. To ve výsledku poškozuje jak žadatele v Česku, tak Evropskou unii v očích veřejnosti,” uvedl svolavatel schůze František Kopřiva.

Před projednáním návrhu Piráti a Starostové zaslali vládě připomínky k Národnímu plánu obnovy. 180 miliard z EU má jít na modernizaci země, ne lepení dluhů kabinetu. Více v tomto článku

Evropský parlament se v dubnu letošního roku zabýval rezolucí požadující mimo jiné odškodnění pro pozůstalé po obětech útoku ve Vrběticích. Rezoluci prosazuje pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Kromě výbuchu ve Vrběticích řeší rezoluce také ohrožování hranic Ukrajiny a zhoršující se zdravotní stav ruského opozičníka Alexeje Navalného.

„V kauze výbuchu muničních skladů se za Českou republiku postavili naši spojenci, a i díky tomu jsme si mohli dovolit nastolit velvyslaneckou paritu na našich ambasádách. Díky podpoře od našich spojenců a partnerů jsme mohli ukázat Ruské federaci, že jsme suverénní země, kterou nebude Kreml používat, jak se mu zrovna hodí,” řekla dnes na plenárním zasedání Markéta Gregorová.

„Nesmírně si vážím podpory, které se nám dostává od celého Evropského parlamentu. Nejen, že do usnesení byly zahrnuty naše požadavky na odškodnění rodin občanů, kteří před sedmi lety zahynuli při výbuchu ve Vrběticích. Dočkali jsme se také podpory při vyloučení Rosatomu z výběrového řízení na stavbu Dukovan,“ uvedla dále Gregorová.

Jasnější a vydatnější bezpečnostní nároky, strukturovaný způsob hlášení IT incidentů a usnadnění spolupráce mezi evropskými institucemi, národními regulátory a firmami. To jsou jen některé novinky, se kterými přichází Návrh o digitální a operační odolnosti. Na něm aktuálně pracuje Evropský parlament, stínovým zpravodajem návrhu se stal pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

„Ačkoli Komise odvedla při přípravě návrhu poctivou práci, žádný text není perfektní. S kolegy z naší frakce proto nyní připravujeme pozměňovací návrhy, které zajistí, aby byl text nejen funkční, ale aby neplýtval evropskými prostředky a nebyl přílišnou zátěží pro regulované firmy,“ komentuje návrh Komise Peksa. Podle něj i pandemická krize ukázala, že zabezpečení bankovních a pojišťovnických firem se mezistátně významně liší. I to by měla legislativa změnit.

Europoslankyně Markéta Gregorová si společně s Klárou Kocmanovou, kandidátkou do PSP za Středočeský kraj, vzaly pod křídla evropskou občanskou inciativu za zákaz biometrického sledování, Reclaim Your Face a oficiálně spustily českou variantu kampaně.

Řešili jsme situaci na Blízkém východě. Proběhla setkání s izraelským i palestinským velvyslancem se zástupci Pirátů. Piráti stojí především za myšlenkou složení zbraní a deeskalací konfliktu.

Autoritářské režimy už nebudou moci využívat moderní evropské technologie k útlaku svých občanů. Evropský parlament v březnu schválil aktualizaci nařízení, které reguluje vývoz tzv. zboží dvojího užití, tedy využitelného jak pro civilní, tak vojenské účely. Aktualizace se týkala především kybersledovacích technologií. Hlavní zpravodajkou nařízení byla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která vnímá prosazení regulace jako zásadní politický úspěch. Více informací zde.

Europoslanci v dubnu podpořili české zákonodárce, aby přijali zákon pro rovné manželství. Zákon se na program nedostal více než 1000 dní, poslanci se jeho projednávání téměř tři roky úspěšně vyhýbali. Piráti za rovné manželství pro všechny ale bojují i na evropské úrovni. Místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja tak inicioval otevřený dopis europoslanců adresovaný české Poslanecké sněmovně. Europoslanci v dopisu vyjádřili zákonu plnou podporu. Zákon pro rovné manželství nakonec úspěšně prošel do druhého čtení na konci května.

Začátkem června začal oficiálně fungovat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Vznik úřadu dlouhodobě prosazovali Piráti. Jde o velký krok k tomu, aby byla Evropská unie schopna vyšetřovat a trestně stíhat činy, které poškozují nebo ohrožují její finanční zájmy. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy bude úřad zasahovat proti podvodům tam, kde na to místní soudy nestačí. Více informací zde.

Europarlament nakonec těsně podpořil uvolnění patentů na vakcíny. Pirátští europoslanci podpořili uvolnění patentů. „Jediná cesta, jak ochránit všechny,“ říkají. Tisková zpráva

Na evropské úrovni M. Gregorová apelovala na šéfa unijní diplomace, Josepa Borrella, aby byla podniknuta ostrá reakce vůči Lukašenkovi, včetně zákazu letů Belavie či zpřísnění sankcí.

Evropský parlament v polovině května schválil nový program Erasmus+ pro období 2021-2027. Rozpočet programu činí 26,2 miliard eur. To je oproti minulému rozpočtovému období dvojnásobek. Navýšené financování zajistí, že Erasmus+ bude inkluzivnější, digitálnější a ekologičtější než kdy dříve. Jenom v roce 2019 program v Evropě zafinancoval více než 940 000 vzdělávacích zkušeností v zahraničí a přibližně 25 500 projektů. Komentář Marcela Kolaji

Europoslanci začátkem června schválili rezoluci, která volá po zákazu klecových chovů do roku 2027. Komise by podle nich měla předložit změnu stávající legislativy a efektivně podpořit farmáře na cestě k transformaci. Rezoluce se zabývá také problematikou importu - Evropská unie by tak v budoucnu mohla stejné podmínky požadovat i pro zboží, které se do Unie dováží. Právní úpravu by takovým pravidlům mohla dát například Všeobecná dohoda o clech a obchodu, která v minulosti pomohla v mezinárodním právu ukotvit také zákaz dovozu výrobků z tuleňů. Tisková zpráva