Spor o Náhorní Karabach je selháním komunikace obou států a konstantního vzájemného obviňování. Ještě více jde ale o selhání cizích aktérů – ať už Erdoğana, či Putina –, kteří situace zneužívají. S obavami sledujeme, jak se v těchto dnech opět rozhořel doutnající konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o sporné území Náhorního Karabachu. Obě strany již hlásí dohromady téměř 100 obětí včetně civilistů a situace se zatím neuklidňuje. více si můžete přečíst zde

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová proto v říjnu na plenárním zasedání EP vyzvala čelní představitele EU, aby zahájili jednání s oběma stranami konfliktu o Náhorní Karabach. Arménie i Ázerbájdžán by měly neprodleně zastavit bombardování obydlených oblastí, které si již vyžádaly oběti na obou stranách. Je třeba ostře odsoudit Erdoğanovo Turecko za vojenskou podporu a militantní prohlášení, které rozdmýchávají válečné plameny a ohrožují stabilitu celého regionu.

„Pro mě jako členku předsednictva Euronestu je neuvěřitelně skličující být svědkem takové bouře otevřeného nepřátelství mezi dvěma členskými zeměmi,“ zahájila dnes své vystoupení na plenárním zasedání ve věci konfliktu o Náhorní Karabach europoslankyně za Českou pirátskou stranu Markéta Gregorová.

„Ze všeho nejdřív musí Arménie i Ázerbájdžán okamžitě přestat mířit na civilisty. Nejméně čtyři novináři už byli před pár dny těžce raněni a o civilních obětech jsme den co den informováni z obou stran – zejména v důsledku bombardování obydlených oblastí,“ apelovala dále Gregorová ve svém vystoupení.
více zde

Piráti také s napětím sledovali volby ve Spojených státech amerických. Přivítali vítězství kandidáta Demokratické strany Joe Bidena i jeho viceprezidentky Kamaly Harris, která bude první žena v tomto úřadě. V kampani se skvěle doplňovali, Joe Biden jako jeden z nejzkušenějších politiků v zemi a Kamala Harris jako žalobkyně Trumpovy administrativy.

Od Spojených států se po 20. lednu dá čekat zásadní obrat ve stylu zahraniční politiky i v personálním obsazení. Zatím známá jména kandidátů na vedoucí posty, například předpokládaný ministr zahraničí Antony Blinken, mají za sebou dlouholeté působení v oboru, často s Joe Bidenem spolupracovali v rámci administrativy Baracka Obamy. V rámci Evropské unie tak můžeme čekat přátelštější vztahy i intenzivní práci na globálních výzvách.

Polskem otřásly protesty proti rozsudku ústavního soudu, který zakázal polským ženám podstupovat interrupce z důvodu poškození plodu. Výklad polského ústavního soudu zhrošil přístupnost přerušení těhotenství, které je tak ve velké většině případů ilegální. František Kopřiva v otevřeném dopise vyzval Českou vládu, aby usnadnila polským ženám přístup k interrupci na území České republiky. Nejasný výklad zákona způsobuje, že mnohé české kliniky odmítají zahraniční klientky.

„Ačkoliv v těchto dnech Česká republika prochází těžkými časy, neměli bychom odvracet zrak od omezování lidských práv za našimi hranicemi. Jakmile to bude jenom trochu možné, Česká republika by měla poskytnout maximální součinnost v poskytování lékařské péče ženám, jejichž vlastní vláda jim možnost volby odepírá,“ popsal Kopřiva s tím, že ukončení těhotenství je jedno z nejtěžších rozhodnutí, které žena může podstoupit.

Umožněte Polkám interrupce v ČR, vyzvali Piráti vládu

Polek mířících za potraty do Česka ještě přibude. Nemocnice reagují různě

Europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová moderovala v úterý 27.10. konferenci s názvem „Pravda bolí: Boj proti dezinformacím v praxi“. Při ojedinělém online setkání se představili Laďka Morkowitz Bauerová, Jonáš Syrovátka a investigativní novináři Ondřej Kundra a Jan Žabka. Konference byla jedním z vrcholů stejnojmenné kampaně a její záznam je volně dostupný.

V úterý 27.10. se od 16 hodin uskutečnila konference s názvem „Pravda bolí: Boj proti dezinformacím v praxi“. Vzhledem k epidemiologickým opatřením proběhla formou živého přenosu, který nakonec přilákal necelou tisícovku diváků. Vice na www.pravdaboli.eu.

„O dezinformacích pořád všichni jen mluví, v médiích i v politice. Ačkoli s dezinformacemi už nějaký čas bojují lidé na mnoha frontách, české veřejnosti stále chybí ucelený přehled. Co to vlastně je, co na ně denně odevšad útočí? Kdo za tím stojí a co tím sleduje?“ ptala se na úvod pořadatelka konference, europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová, která konferenci moderovala. V debatě se představí celkem čtyři elitní osobnosti z oblasti boje proti dezinformacím.

Jan Lipavský nadále prosazuje zákon na ochranu lidských práv, tedy českou verzi tzv. Magnitského zákona. 2. září 2020 na toto téma uspořádal v poslanecké sněmovně kulatý stůl, jako řečníci vystoupili zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva spravedlnosti, České národní banky, zástupci všech demokratických politických stran ve Sněmovně, senátoři a další experti (mezi nimi Ondřej Kundra z Respektu či Olga Lomová a Michael Romancov z Univerzity Karlovy). Více si můžete přečíst zde.

Dne 16. listopadu uběhlo 11 let od smrti Sergeje Magnitského, která spustila celosvětovou kampaň za lidskoprávní legislativu a po kterém je pojmenována legislativní úprava ve Spojených státech. Letošní akce se kvůli koronavirové pandemii přesunuly do online prostoru - Jan Lipavský se účastnil předávání cen Magnitsky Human Rights awards a také přednesl řeč v rámci EU Magnitsky Act event, kde se diskutovala celoevropská verze zákona umožňující uvalit sankce na jednotlivce, pokud poruší lidská práva. The Magnitsky Human Rights Awards.

František Kopřiva se zasadil, aby Česká Republika neodmítala společné řešení koronavirové ekonomické krize v podobně Evropského plánu obnovy, který říká, že se pomocí společných půjček Evropa z krize proinvestuje. Piráti také podporovali, aby rozdělování těchto peněz bylo více cílené na digitální transformaci a udržitelný průmysl, a aby bylo čerpání podmíněné fungováním právního státu.

Tisková zpráva Františka Kopřivy

Poslanci čtyř opozičních stran vyzvali premiéra, aby podpořil evropský plán obnovy.

Česká republika bude v příštích měsících a letech rozhodovat o největší veřejné investici za dobu její existence, a to o stavbě dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany. K realizaci tohoto projektu je třeba schválit tzv. nízko uhlíkový zákon.

"Česká republika bude jaderným tendrem uzavírat na 70-80 let partnerství s nějakou velkou technologickou společností a svěří jí rozpočet, který bude minimálně 160 miliard korun. Bylo by naivní se domnívat, že v tom nehraje geopolitika žádnou roli. Naopak je naprosto klíčové, koho si vybereme. Pokud si vybereme partnera ze země, která vůči nám dost často může klást nebo i klade různé požadavky, nejenže nás bude korumpovat, ale může to ovlivňovat i naši zahraniční politiku vůči takové zemi, jako je Rusko nebo Čína,” komentoval situaci Lipavský.

Poslanec Jan Lipavský k tomuto zákonu předložil dva pozměňovací návrhy, které by de facto zabránily Rusku a Číně účastnit se tendru na dodavatele projektu Dukovany II. Jelikož Česka republika uzavře partnerství na desítky let a vynaloží stovky milionů korun, je podle něj třeba zajistit důvěryhodného partnera. V opačném případě se můžeme vystavit riziku zasahování do domácí i zahraniční politiky, či dokonce korupčních či vyděračských pokusů.

V návaznosti na to, že Jan Lipavský opakovaně - na půdě Poslanecké sněmovny i v médiích - upozorňoval na bezpečnostní rizika tendru, se Pirátům se podařilo na tomto tématu sjednotit postup demokratické opozice. Předsedové pěti stran se vymezili proti snahám vládních stran a KSČM narychlo a bez patřičné poslanecké kontroly protlačit nízkouhlíkový zákon poslaneckou sněmovnou a požadovali jeho projednání v bezpečnostním výboru.

Evropa se v červenci shodla na podobě rozpočtu pro dalších sedm let, včetně klíčových investičních programů, které mají šanci snížit dopady koronakrize a připravit Evropu na klimatickou krizi. A investice i práce se po hlubokém ekonomickém propadu budou hodit všem. Na základě úspěšného tlaku Parlamentu se povedlo v dohodě mezi Komisí, Radou a Parlamentem prosadit nové podmínky čerpání rozpočtu. Peníze jsou nově podmíněny PRÁVNÍM STÁTEM.

Maďarsko a Polsko rozpočet vetovaly s tím, že tyto podmínky přímo zasahují jejich práva – prý je to vše kvůli uprchlíkům. To je jednoduše lež. Podmínky právního státu nijak neřeší migrační politiku, nové změny v rozpočtu dokonce přidávají miliardy na ochranu společné hranice.

Ve čtvrtek 19.11. proběhlo další jednání premiérů Evropy, které ale nepřineslo další posun. Dle vyjádření předsedy Rady, belgického premiéra Michela, je jasná většina států stále pro dohodnuté podmínky, ale některé země dohoduto nemohou podpořit a bude se dále jednat.

Podmínky právního státu se nám povedlo prosadit v Evropském parlamentu

Markéta Gregorová jako hlavní vyjednavačka Evropského parlamentu prosadila aktualizaci legislativy pro tzv. technologie dvojího použití. Ta znemožňuje, aby si autoritářské režimy nadále obstarávaly moderní evropské technologie k udržení svých autoritářských režimů a zneužívaly tak evropský výzkum k útlaku svých občanů.

Europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová z pozice vyjednavače za celý Evropský parlament dokončila legislativu k problematice vývozu technologií dvojího užití a digitálního dohledu z členských zemí do zemí mimo Evropskou unii.

„Řešení exportu zbraní a podobného zboží do problematických oblastí bylo součástí mých slibů v předvolební kampani do Evropského parlamentu. Tohle je hmatatelný úspěch,“ komentuje Markéta Gregorová. Firmy a členské země z Evropské unie vyvážejí mimo EU technologie, které mají tzv. dvojí použití – mohou je využívat jak soukromé firmy, tak například armády; typicky jde o sledovací technologie. Aktualizace zastaralé regulace dostává tyto obchody pod větší kontrolu a nastavuje přísnější režim. „Nařízení z roku 2009 už delší dobu v mnohém pokulhávalo za technologiemi, které šly naopak rychle kupředu. Legislativa, kterou se nám podařilo schválit, definice rozšiřuje a zalepuje díry v oblasti transparence a kontroly,“ vysvětluje pirátská europoslankyně.

Rada Evropské unie na konci listopadu projednávala přijetí rezoluce o narušení šifrování. Pokud by byl podobný dokument schválen, Komise bude mít zelenou pro navržení legislativy v tomto duchu. V důsledku toho budou firmy nuceny najít technické řešení, které by umožňovalo nahlížet do komunikace uživatelů. Aplikace, jakými jsou například Signal či Whatsapp, by pak nebyly schopné chránit své zákazníky. Zatímco Pirátská delegace v Evropském parlamentu souhlasí s potíráním teroristického či jinak závadného materiálu, volila by jinou cestu. Piráti dlouhodobě poukazují na klesající míru zabezpečení komunikace a její možné zneužití proti nám všem. Jako nutnost tedy vidí boj za šifrování komunikace a za bezpečnost všech Evropanů na Internetu. Více si můžete přečíst na Pirátských listech.

Tento kontroverzní návrh nařízení projednal na začátku listopadu i Výbor pro evropské záležitosti. Návrh by provozovatelům komunikačních platforem typu WhatsApp umožňoval číst obsah soukromé komunikace uživatelů. Poskytovatelé by totiž nově mohli filtrovat obsah, který umělá inteligence vyhodnotí jako závadný s ohledem na boj proti zločinu. Jako Piráti obecně usilujeme o zvýšení bezpečnosti na internetu, tento návrh ale bohužel podle dosavadních zkušeností ke zlepšení situace nepovede. Zločinci budou využívat ještě sofistikovanější metody, zatímco běžní uživatelé ztratí právo na listovní tajemství, které je garantováno Listinou základních práv a svobod. Komentář poslance Františka Kopřivy.

Soudní dvůr EU přitom již na začátku října rozhodl, že hromadné ukládání dat uživatelů internetu, stejně jako z telefonních hovorů, není přípustné. Přesně toto přitom operátorům v ČR nařizuje i současná legislativa. Piráti proti takovému postupu v minulosti podali stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji zamítl. Proto místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja a poslanci Ondřej Profant a Mikuláš Ferjenčík vyzývají vládu, aby upravila legislativu v souladu s rozhodnutím Soudního dvora Evropské Unie. Server Politico.eu zveřejnil uniklé dokumenty, podle nichž Evropská komise zvažuje prolomení šifrování komunikace mezi uživateli, tzv. end-to-end encryption. Počítače a telefony by tak podle textu musely mít zadní vrátka, kterými by platformy mohly kontrolovat obsah komunikace. Samotná existence zadních vrátek by však mohla znamenat výrazné ohrožení bezpečnosti, soukromí a svobod uživatelů. Piráti před tímto postupem varují a vyzývají k boji za zachování bezpečnosti a soukromí v on-line prostoru. Ukládání a zadržování dat (tzv. data retention) s cílem sledování pohybu osob musí být cílené, nikoliv plošné. Komentář poslance Ondřeje Profanta a europoslance Marcela Kolaji.

Zemědělská politika v Evropě prochází zásadními změnami. Důvodem je snaha o udržitelnější produkci potravin, posilování odolnosti krajiny či důsledná péče o životní prostředí. Piráti při hlasování v Evropském parlamentu usilovali o povinné zastropování přímých plateb pro zemědělce, což bohužel Parlament v konečném hlasování odmítl. Námi navrhovaná opatření měla omezit zneužívání dotací a zlepšit situaci začínajících, středních i rodinných farem, které jsou páteří českého i evropského zemědělství.

„Pro Piráty je klíčové povinné zastropování přímých plateb. Stejně tak ale lpíme na šetrnosti k přírodě a zdraví lidí, čímž musí být podmíněno čerpání dotací. Bohužel, většina europoslanců s námi tento pohled nesdílí. Proto jsme se rozhodli hlasovat proti návrhu reformy zemědělské politiky. Veřejné peníze musí jít zejména k malým a středním podnikům. Nebudeme podporovat dotování evropských agrobaronů,“ řekl Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu.

Evropský parlament hlasoval ke konci října o návrhu reformy Společné zemědělské politiky, skrze kterou se rozděluje téměř třetina evropského rozpočtu. Piráti podpoří tři jasné pozměňovací návrhy na reformu: zastropování dotací pro velké agrobarony včetně kontroly konečných příjemců, podporu malých zemědělců a ochranu krajiny, klimatu, zvířat a biodiverzity v celé EU.

„Prosazujeme návrh na maximální výši dotací pro zemědělské farmy. Podpoříme přímý strop ve výši 60 tisíc eur ročně na jednu firmu, což efektivně zastaví penězovod agrobaronům,“ vysvětlil europoslanec Mikuláš Peksa. Vyjádření europoslance Mikuláše Peksy

V Evropském parlamentu pracuje europoslanec Mikuláš Peksa na otázce klimatu, ekonomických investic a střetu zájmů.
Krátkou ukázku co se povedlo vyjednat v rámci evropských investic najdete tady.

Zvolili jsme kandidáty do předsednictva PPEU, které bude strana prosazovat, nyní je možnost se zapojit do práce v Evropské pirátské straně nebo do redakční práce v odboru.

Zahraniční odbor také pro vás na 5.12. chystá velkou digitální konferenci ve které budou politici, akademici a novináři mluvit o tom, jak korona změnila virtuální svět a co nás čeká dál. Více informací naleznete zde.

O víkendu proběhl "Council" Evropské pirátské strany. Povedlo se nám maximálně prosadit stranou určené priority a dlouhodobou strategii odboru. Předsedou se stal vítěz našich primárek a obhájce titulu Mikuláš Peksa Kontinuitu a zastoupení všech regionů zajišťuje zvolení Katly Hólm (PP-IS) a Florie Marie (PP-FR) na pozice místopředsedkyň. Pokladníkem byl zvolen Sebastian Krone. Členy předsednictva byli zvoleni Oliver Herzig, Mia Untz, Honza Mareš, Lukáš Doležal a Alessandro Ciofini. V rámci sobotního jednání o usneseních jsme jednomyslně odsoudili policejní stíhání katalánského Piráta (detaily doplníme), v dlouhém a komplikovaném jednání upravili rozpočet směrem k většímu důrazu na budování infrastruktury strany a viditelnost.

Evropa čelí v posledních týdnech druhé vlně pandemie koronaviru. Česká vláda situaci nezvládá a vývoj pandemie je u nás, hned po Španělsku, druhý nejhorší v celé Unii. Je stále více zřetelné, že země jednající na vlastní pěst jsou méně efektivní, než kdyby Unie realizovala společné řešení. Proto místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja a poslanec Petr Třešňák vyzvali vládu, aby ve spolupráci s evropskými partnery vytvořila funkční pandemický semafor. Ten dá občanům přehled o možnostech a podmínkách cestování v rámci Unie. Pirátská strana českou verzi semaforu navrhla již v květnu tohoto roku. Více se dočtete zde.

Spojené království vystoupilo na počátku letošního roku z Evropské unie. Oba aktéři měli na nalezení funkčního modelu budoucí spolupráce čas do zítřka, tedy 15. října. V mezidobí byla však ze strany Spojeného království porušena původní dohoda, v důsledku čehož podnikla Evropská komise právní kroky. V případě Brexitu bez dohody bychom byli svědky vyšších cel i dalších omezení obchodu. Ty by byly velkým zásahem pro ekonomiky na obou stranách Lamanšského průlivu, zejména uprostřed druhé vlny pandemie koronaviru. Proto Piráti v Evropském parlamentu vyzývá k nalezení funkčního kompromisu mezi oběma stranami. Vyjádření pirátských europoslanců.

Vláda v průběhu září schválila nominace nových českých zástupců do Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV). Piráti ale upozorňují, že kabinet při výběru ignoroval doporučení expertů a prosadil si svoje kandidáty. „Dvě nominace provázejí velké pochybnosti vzhledem k tomu, že navržení jedinci nemají dostatek kompetencí, popřípadě jsou napojení na premiéra Andreje Babiše. EHSV je přitom důležitý poradní orgán EU, ve kterém se reprezentanti zaměstnanců, zaměstnavatelů a neziskového sektoru vyjadřují k unijní legislativě – je proto zásadní v něm mít za tuzemsko skutečné odborníky,“ říká k tomu pirátský poslanec František Kopřiva, který působí jako místopředseda Výboru pro evropské záležitosti. více podrobností zde.

Pirátští europoslanci spolupodepsali Otevřený dopis a interpelaci týkající se výhrůžek ze strany Číny na pana Borella, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Text otevřeného dopisu zde.

Ve Sněmovně v září poprvé zasedla komise pro hybridní hrozby, jejímž úkolem je vyhodnocovat systémová rizika a slabá místa v obranyschopnosti České republiky. Bude identifikovat hybridní hrozby, formulovat doporučení příslušným státním orgánům a koordinovat případná opatření proti podobným rizikům. Tím přispěje ke zvýšení obranyschopnosti naší země. Součástí komise je i pirátský poslanec Jan Lipavský. Více podrobností zde.

Pirátská delegace v Evropském parlamentu hlasovala proti rezoluci o situaci v Africe, kterou parlament navzdory tomu schválil. Podporuje však setrvání české mise v Mali, která je uprostřed probíhajícího převratu pojistkou krveprolití. Evropský parlament včera přijal rezoluci EU-African security cooperation in the Sahel region, West Africa and the Horn of Africa, která odsuzuje násilí malijských bezpečnostních složek a volá po redefinici trénovacích misí tak, aby lépe sloužily potřebám ozbrojených složek a kladly důraz na vzdělávání v mezinárodních lidských právech. Tisková zpráva.