Mimořádný členský zpravodaj: Koronavirus - update pro členy Pirátů (zpět)

Pirátky, Piráti a piráťata,
po půl roce jsme zpět, protože informací létá prostorem tolik, že téměř nemáte šanci je všechny zachytit. Proto vám posíláme další číslo koronavirového speciálu (ano doufali jsme, že už jej nikdy nebudeme muset posílat a vy jste určitě doufali, že jej už nikdy nebudete muset číst, ale bohužel).

Na začátek připomeneme 4R, které je vhodné dodržovat.
Ty první 3R už určitě znáte: Roušky, Ruce a Rozestup. Za Piráty také přidáváme ještě čtvrté: Rozum!

Kampaň ve stínu koronaviru

Pokud děláte kampaň ve vnitřních prostorách, měli byste mít zajištěnou dezinfekci na ruce a pravidelně se postarat o dezinfekci předmětů, kterých se lidé nejčastěji dotýkají (například kliky dveří).
Roušky jsou samozřejmostí. Snažte se také dodržet doporučený rozestup alespoň 1,5 metru. Důležité je mít roušku nasazenou tak, aby vám kryla ústa i nos.
Je-li to možné, zajistěte dostatečnou kapacitu prostoru, aby účastníci mohli být od sebe vzdáleni alespoň 1,5 metru.
Necítíte-li se dobře, zůstaňte doma. Buďte v tomto rozumní. Je to jedno z těch opatření, které je nejdůležitější.
Pokud jste se setkali s někým o kom víte, že má koronavirus či byl v kontaktu s někým pozitivním, doporučujeme dobrovolnou sebekaranténu, a to i když vás hygiena nebude trasovat jako významný kontakt (samozřejmě přihlédněte k délce setkání atd., prostě buďte rozumní).
Během venkovních akcí nemusíte mít roušky. Přesto zkuste dbát na větší rozestupy a pravidelnou dezinfekci míst, kterých se dotýká větší množství osob.

 

Novinky

Republikové předsednictvo dnes schválilo přípravu projektu na podporu komunálních zastupitelů během podzimní a zimní etapy covid. Všem našim zastupitelkám a zastupitelům se ozvou krajští koordinátoři (pomocí emailu, někteří budou osloveni telefonicky). Velmi prosíme o pozornost a spolupráci.

Od úterý, tj. 15. 9., budou platit nová pravidla pro umísťování lidí do karantény. Nepůjde do ní např. bezpříznakový člověk, který se sice setkal s nakaženým, ale oba přitom měli roušku. Nebude do ní muset ani člověk, který již nemoc prodělal.

Na čtvrtek je svolána Ústřední epidemiologická komise. Je to klíčová platforma, na které se potkávají odborníci a zástupci ministerstev. Členem je také vedoucí české kanceláře WHO. Hlavním cílem je sdílení aktuálních informací týkajících se řešení epidemie koronaviru.

Piráti budou prosazovat projednání bodu na půdě sněmovny již toto úterý 15 .9. nebo ve středu 16. 9.
Je k dispozici Vakcinační strategie - máte-li zájem, můžete ji připomínkovat jako veřejnost.

 

GENESpector

České laboratoře berou C19 jako příležitost. Podívejte se na video.

 

Trestní oznámení k distribuci roušek

Jaký máte názor na rozdávání roušek? Člen Pirátů Tomáš Kapler podal trestní oznámení.

 

Okénko zdravotního týmu

Absolutní čísla nakažených prudce stoupají. Co je ale opravdu nebezpečné, je trend nárůstu.
Pokud hygiena dokáže trasovat až 750 lidí, tak nyní už evidentně nemůže stíhat, a je tak na lidech, aby upozornili ty, kteří byli s nimi v kontaktu, aby zůstali doma a nešířili to dál (sebetrasování bez legrace). Tento týden počet pozitivních jistě překročí 2000 a bude dál narůstat.

 

Na kvalifikovaný odhad se pak můžete podívat tady:

 

Důležitým faktem je, že na C19 je zapotřebí hledět se zpožděním a zároveň s výhledem. Mezi pozitivními záchyty jsou lidé, kteří se nakazili začátkem září. Nemáme ovšem tušení, kolik lidí stihli mezitím nakazit a jak tedy bude situace vypadat za 2 až 3 týdny. Pokud se nemoc rozšíří do rizikových skupin, tak koncem září/začátkem října začne stoupat počet vážných případů.

 

Je to tak vážné jako na jaře?

Ne. Jsou nové léčebné postupy a o koronaviru se ví o hodně víc. Smrtnost bude nyní nižší. Velkou roli budou hrát komorbidity a také souběh s chřipkou. Zatím to vypadá, že se člověk může nakazit obojím, což je nebezpečné. Nezapomínejme, že C19 je daleko nebezpečnější než chřipka samotná.
Důležité je si uvědomit, že koronavirus nezmizí, ale bude tu s námi. Nyní je nezbytné zabránit zbytečným úmrtím. Jako jejich říčiny můžeme chápat lokální přetížení zdravotního systému, odložení preventivních prohlídek a bagatelizace jinak závažných onemocnění z důvodu toho, že pacienti a lékaři se nebudou chtít potkávat. Je zapotřebí zabránit přetížení nemocnic, nikoliv každému jednotlivému úmrtí. To prostě není v silách žádné chytré karantény (chřipka zabije každý rok 1500 osob, koronavirus bude horší).

 

Věkové kohorty

Off-topic (ale neradujte se, stejně jde o covid):
Možná, že tyto informace víte, ale nikde jsme je neviděli. U známých importů máme celkově nejvíce nemocných z Ukrajiny (30 %), následované Chorvatskem (13 %), Rakouskem (10 %) a Itálií (7 %). Za poslední měsíc je to trochu jinak. Vede sice opět Ukrajina (více než 40 %), následovaná Chorvatskem (17 %), nicméně níže vidíte změnu v podobě distribuční analýzy rozšíření koronaviru dle věkových kohort. Je v ní vidět latence, se kterou si onemocnění předávají jednotlivé věkové skupiny. Od začátku září je největší zastoupení v kohortách 20 až 29 a 40 až 49, a to není vůbec dobrá zpráva. V okolních zemích (Rakousko, Švýcarsko, Francie) šlo o stav, který byl zhruba ve 2 až 4 týdnech následován promořením starší populace. Nyní jsme tedy teprve na začátku. Ke starším lidem se zatím téměř nic nedostalo.

 

Mají roušky smysl?

Ano. Roušky jsou nejlevnější a nejjednodušší preventivní opatření, jehož efektivita už je podložena i studiemi - roušky snižují množství kapének, které se šíří prostorem. Dále existují epidemiologická data z oblastí, kde byly roušky zavedeny. Klesal zde denní počet nakažených. Také se sledovala různá opatření napříč státy, a ty, které roušky zavedené měly, vykazovaly nižší míru úmrtnosti.

 

Proč nevidíme vyšší nárůst hospitalizací?

Na začátku se do nemocnice dostal skoro každý, kdo měl covid. Nyní je daleko vyšší selekce na začátku při příjmu do nemocnice. Dalším trendem na jaře bylo, že během pobytu v nemocnici byla snaha izolovat pacienty z domovů pro seniory od ostatních pacientů. Nyní se už (údajně) tak často neděje.

(Údaje ze srpna ukazují, že riziko hospitallizace u nově pozitivních osob stoupá s věkem a pohybuje se od 1,6% u tzv. mladých osob do 45 let, po téměř 40% pravděpodobnost přijetí do nemocnice, je-li vám 75 let a více. Riziko těžkého průběhu je rovněž závislé na věku a pohybuje se od 0,1 % u osob pod 45 let až k cca 10 % ve věku nad 75 let. ZDROJ: MZCR)

 

Možná opatření, která můžeme očekávat

Roušky jako opatření i symbol se vyčerpaly.
(Už není možné roušky rozšířit a nasadit plošněji. Tam, kde to má smysl, už fungují.)
Větší tlak na sociální distanc
V praxi jej moc často nevidíme a lidi ho ignorují, i když je to jeden z nejúčinnějších prostředků. Ale zároveň se vylučuje s naší lidskou přirozeností, jelikož chceme potkávat. I roušky jsou drobnost ve srovnání s tím přestat se vídat s blízkými lidmi, na kterých nám záleží.
Omezení kontaktů
(v Britání mají setkání maximálně do 6 osob, u nás by to bylo asi zrušení těch největších akcí, a pak postupné sesekávání na menší a menší, podle toho jak se budou plnit nemocnice)
Tlak na Homeoffice
Tento tlak bude ve firmách i státních úřadech. Z jistého úhlu pohledu se jedná o nejsilnější tlak na digitalizaci státu, jaký kdy byl.
Omezení provozu škol
Pro začátek Vysokých škol, následně škol středních a 2. stupňů ZŠ. Je pravděpodobné, že první stupně bude chtít vláda udržet co nejdéle a využije třeba uvolněnou kapacitu z 2. stupně (třídy a učitele, aby děti rozdělili do menších skupin, tak aby do izolace muselo co nejmenší procento, pokud by na ni došlo).
Krizový štáb
ČSSD bude chtít svolat krizový štáb, Babiš tuto agendu bude chtít udržet pod svojí kontrolou v Radě vlády pro zdravotní rizika. V médiích uvidíte ping-pong, kdo si co přeje.

 

Opakování poznatků o koronaviru

Symptomatický průběh:
U laboratorně potvrzených případů onemocnění COVID-19 se mezi nejčastější klinické příznaky řadí horečka (88 %), suchý kašel (68 %), únava (38 %), dušnost (19 %), bolesti svalů a kloubů (15 %). Mezi méně časté se řadí průjem (4 %) a nechutenství, nauzea a zvracení (5 %). U závažných případů zápal plic. U některých nemocných osob byla zaznamenána i ztráta čichu a chuti a zánět spojivek.
U pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče (Nizozemí – 184 případů) se i po standardní tromboprofylaxi objevily trombotické komplikace (31 % pacientů), zejména žilní tromboembolie (27 %) nebo arteriální trombóza (2,7 %). U pacientů se závažným průběhem onemocnění COVID-19 byly vedle trombózy hlášeny i kardiomyopatie, akutní postižení ledvin a encefalitidy. Závažnější až smrtelný průběh onemocnění byl častěji hlášen u osob starších 60 let, u mužů a u osob s chronickými onemocněními, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a u onkologických diagnóz. Pro účely surveillance onemocnění COVID-19 v zemích Evropské unie byla stanovena definice případu onemocnění (ECDC 29. 5. 2020).

 

Klinická kritéria pro onemocnění COVID-19 splňuje osoba s nejméně jedním z následujících symptomů:
- kašel
- horečka
- dušnost (tam je však nižší specificita, NHS je v hlavní diagnostice nepoužívá)
- náhlá ztráta čichu, chuti, změna ve vnímání chuti
- další nespecifické symptomy mohou zahrnovat bolest hlavy, zimnici, bolest svalů, únavu, zvracení a/nebo průjem

Asymptomatické/bezpříznakové průběhy:
Podle zatím dostupných dat je u 10-50 % osob hlášen asymptomatický průběh onemocnění COVID-19, tedy u těchto osob nejsou přítomny klinické příznaky, a pouze testování prokáže přítomnost viru. Obvykle jsou zachyceny/diagnostikovány například při dohledávání kontaktů zjevně nemocných osob. U některých osob se příznaky vyvinou až později. Někteří jedinci jsou asymptomatičtí po celou dobu laboratorní pozitivity. Právě osoby bez příznaků mohou hrát významnou roli v šíření onemocnění COVID-19.

Dlouhodobé následky onemocnění COVID-19 :
Z přehledu aktuální literatury vyplývá, že kromě plicní fibrózy, může být následkem závažných průběhů onemocnění COVID-19 postižení kardiovaskulárního systému, například poškození myokardu, arytmie, kardiomyopatie a srdeční selhání.

 

Inkubační doba onemocnění COVID-19 :

Aktuálně udávaná inkubační doba nového koronaviru se odhaduje na 5 až 6 dnů, v rozmezí od 2 do 14 dní. Z výsledků studií vyplývá, že u 97,5 % osob s infekcí COVID-19 se příznaky objeví do 11,5 dní, ale je třeba počítat s inkubační dobou až 14 dní. Tato informace se může měnit.

 

Fungují roušky a respirátory?

Ano, a nemusí jít zdaleka jen o jejich bariérovou funkci. Roušky pravděpodobně vedou lidi k dodržování sociálního distancu. Tj. rouška funguje i jako psychosociální symbol.

 

Jaký je rozdíl mezi koronavirem a chřipkou:

Obě onemocnění mají velmi podobné příznaky (horečka, respirační obtíže), přenos (kapénky, aerosol). Obě onemocnění se projevují velmi variabilně, tj. od asymptomatických jedinců po úmrtí.
Hlavní epidemiologický rozdíl je v tom, že chřipka má kratší inkubační dobu. Symptomy u koronaviru se zpravidla projeví později než u chřipky. Nicméně koronaviru stačí menší virová dávka k efektivní nákaze a má také řádově vyšší smrtnost než chřipka. Co se týče smrtnosti, dle současných dat se smrtnost koronaviru odhaduje něco kolem 3-4 % (WHO), u chřipky se jedná asi 0,1 %. Ovšem je třeba brát v úvahu, že o koronaviru stále nemáme dostatek dat a také metodika reportingu napříč zeměmi se liší. Předpokládá se, že číslo 3-4 % bude nakonec spíše klesat. Podle dostupných údajů se u onemocnění covid-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 % (SZÚ; konkrétně v Číně 2,3 %, v Itálii 2,8 % a v Jižní Koreji 0,5 %, průměr dle celkového počtu případů okolo 2,5 %). Smrtnost se výrazně zvyšuje s věkem, přičemž nejvyšší je u osob nad 80 let (3,7-14,8 %).
Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých. U dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Obecně se však zdá, že projevy a nakažlivost jsou u dětí jsou mírnější.

 

Rizikové skupiny

Obecně jsou ve velmi zvýšeném riziku komplikací a úmrtí: diabetici, lidé s leukémií (i “vyléčenou”), lidé s dysfunkcí ledvin, jater, neurologičtí pacienti, lidé s demencí a obecně imunodeficientní jedinci.
Zajímavý je i etnický aspekt. Studie ukázaly, že pokud se novým virem nakazí černoch, je o 48 procent pravděpodobnější, že v souvislosti s nákazou zemře, než pokud se nakazí běloch. Dalšími rizikovými skupinami jsou potom Indové, Pákistánci a Bangladéšané. Ti mají oproti bělochům až o 44 procent vyšší šanci, že nákaze podlehnou. Je nutné brát v potaz, že hlavním kritériem je dostupnost zdravotní péče a nejedná se tedy o etnikum.
Tato studie byla ve středu zveřejněna v prestižním časopise Nature. Rovněž zde bylo srovnáno riziko úmrtí na covid-19 mezi muži a ženami. Ze závěrů vyplývá, že muži mají o 59 procent větší pravděpodobnost úmrtí na covid-19 než ženy.
Další silně ohroženou skupinou jsou diabetici. Riziko úmrtí na covid-19 u nich značně kolísá a oproti zdravým lidem je pravděpodobnost větší o 31 až 95 procent v závislosti na vážnosti stavu.

 

Koronavirová infekce zanechává následky na srdci mnoha pacientů i v případě, kdy nešlo o těžce nemocné, kteří by se museli léčit v nemocnici.

Autoři studie se zaměřili na výsledky magnetické rezonance srdce sta pacientů, kteří prodělali koronavirovou infekci. Porovnávali je se zobrazeními lidí, kteří se covidem-19 nenakazili. V průměru jim bylo 49 let. Dvě třetiny z těch, kteří koronavirus měli, se léčili doma. I po dvou měsících se u těchto lidí znepokojivé jevy na srdci objevovaly častěji než v případě kontrolní skupiny.
Byly to strukturální změny na srdci, následky, které se na tomto orgánu objevují po infarktu, a známky zánětu srdečního svalu. Šlo přitom o poměrně mladé a zdravé pacienty, kteří se koronavirem nakazili letos na jaře.

 

Pozitivita vzhledem k věku

Je vidět, že koronavirus postupně zasahuje všechny věkové skupiny. Od těch, kteří mezi sebou mají největší sociální kontakt, až k těm starším, nejvíce ohroženým. Jakmile začnou čísla narůstat ve druhé jmenované skupině, je evidentní, že začne narůstat i smrtnost onemocnění. Tudíž to, že nyní máme málo hospitalizací, je dáno tím, že se onemocnění pravděpodobně šíří v mladších věkových kohortách, ty starší však budou se zpožděním max. měsíce následovat (to bylo pozorováno minimálně ve Švýcarsku, Francii, Rakousku).

 

Přestože tento email není veselý a nečekají nás světlé zítřky, věřím, že společně situaci zvládneme. Budeme se snažit poskytovat maximální oporu a co nejvíce informací.
Pro případ jakýchkoli problémů či dotazů se obracejte na Radka Holomčíka (radek.holomcik@pirati.cz, 728 034 460).

Hodně sil a pevné nervy
váš
COVIDinfo tým